reklama

TECHNO: Tři století starý lustr Clam-Gallasů se opět rozzáří

14. 12. 2016
Žáci Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově mají unikátní šanci seznámit se s řemeslem předků. Škola totiž právě dokončuje renovaci barokního lustru ze sbírek Severočeského muzea v Liberci a my měli exkluzivní možnost navštívit kontrolní den.
TECHNO: Tři století starý lustr Clam-Gallasů se opět rozzáří
Foto + video Mad
Barokní lustr z majetku Clam-Gallasů, vyrobený zřejmě v Kamenickém Šenově někdy v polovině 18. století, věnovala rodina muzeu roku 1904 (podrobnosti o historii obsahuje video níže). Začlenění svítidel do muzejního prostoru je velmi náročné mimo jiné i proto, že lustry musí splňovat současné bezpečnostní normy, a tak lustr léta odpočíval spolu s několika dalšími lustry v podkroví muzea. Až nyní se naskytla možnost ho díky finanční podpoře Nadace Preciosa zrestaurovat a našlo se i místo, kam jej nejen pověsit, ale kde bude plnit funkci. Žáci lustr rozebrali a zdokumentovali před odevzdáním na renovaci a nyní se budou podílet na lepení a složení dílů do finálu. Dá se říci, že studenti celkově odvedou asi 30% práce. Ovšem největším vkladem pro ně je poznání starých postupů výroby.
Jak renovace skleněného lustru pokračuje, se přijela podívat "delegace" vedená přímo Jiřím Křížkem, ředitelem Severočeského muzea v Liberci. Práce byla zadána Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově, a sice z důvodu, že je pro tyto činnosti nejlépe vybaveným pracovištěm v Česku, jak personálně, tak materiálně. Konečně, spolupráci s uměleckými a průmyslovými školami má muzeum tak říkajíc v popisu práce prakticky od svého založení roku 1873.
Paradoxní je, že škola, ač by od podstaty své činnosti tyto opravy přímo měla provádět, mohla lustr dostat do parády jen díky tomu, že není jako sbírkový muzejní předmět v režimu kulturní památky, jinak by na něm mohl pracovat jen licencovaný restaurátor a škola licenci nemá, ač by ji ráda měla. Jde totiž o to, že podle platné legislativy může získat licenci pro restaurování zapsaných kulturních památek jen fyzická osoba. Stejný problém mají i výrobci svítidel, kteří se jako firma nemůžou dostat k zakázkám tohoto typu. V republice jsou přitom jen dva licencovaní restaurátoři lustrů.

A tím paradoxy nekončí, dnes to zní spíš jako špatný vtip, ale všichni ještě máme v paměti, že SUPŠ sklářské v Kamenickém Šenově před několika lety hrozilo vymazání z mapy českého školství, ač na mapě světa tuto školu se stošedesátiletou tradicí vyhledává stále více studentů. My se zde setkali například se stážistou až z amerického Seatlu. Takže než se vydáme do dílny, náš první videorozhovor patří řediteli Pavlu Kopřivovi. A první otázka pochopitelně směřuje k tomu, co restaurování škole přináší a v jaké fázi je boj s úřednickým aparátem o změnu legislativy, ale dostane se i na další témata:


Druhé video zachycuje atmosféru kontrolního dne a rozhovory s historikem umění Oldřichem Palatou, ředitelem Severočeského muzea v Liberci Jiřím Křížkem, odborným učitelem Tomášem Sieberem a ještě jednou i s ředitelem školy Pavlem Kopřivou. Dozvíte se například podrobnosti kolem historie lustru a způsobu jeho elektrifikace.


Foto původního (odborně řečeno nálezového) stavu hraběcího lustru pořízené před tím, než byl snesen z půdy nad hlavním výstavním sálem Severočeského muzea a odeslán přímo do šenovských dílen. (Foto laskavě poskytlo Severočeské muzeum v Liberci.)
Foto: Severočeské muzeum v Liberci

Lustr tvoří přibližně tisícovka komponent, z nichž jen minimum bylo nutno nahradit novými. 90% součástí zůstane původních. Tomáš Sieber, učitel odborné výuky designu svítidel, nám ukazuje, jak budou vyčištěné a vyleštěné prvky nasazeny na centrální nosnou tyč. Lustr se vlastně vrátil zpět do míst, kde byl kdysi vyroben. Je dokonce možné, že se na něm podílel zdejší slavný průmyslník Elias Palme, protože konstrukce nese rysy jeho dílny.
Foto Mad

Nejsložitější bude navléct ověsy, to musí dělat profík, který ovládá ketlování. Studenti se opět něčemu přiučí. Na našedlosti je vidět, že jde o opravdu starou surovinu vyrobenou před zavedením moderních postupů čeření skla. V případě potřeby budou použity staré náhradní díly ze zásob školy. To je mimochodem zcela podle filozofie tvůrců, protože i na původních barokních komponentech je občas jiná surovina, což znamená, že mistři skláři již tehdy recyklovali, co se dalo.
Foto Mad

Pentle, špičky, hranoly, rozety, kameny... proboha, to má každý kousek svůj odborný název? Všechny díly jsou vyčištěné kyselinou. Na špičce vpravo jsou uvnitř vidět pozůstaky adjustážního vosku. Ten kyselina neodstranila. Při sestavování budou použité i některé staré postupy, například právě adjustáž dílů voskem.
Foto Mad Foto Mad

Dominantním výtvarným prvkem lustru je 12 háků a 6 ramen nesoucích svíčky. Tyto prvky jsou zdobené vnitřními stočenými nitěmi, což je benátská technika, několik skleněných trubiček se zahřeje, rotuje, navalí se na to sklovina a vzniklá tyč se ohne do požadovaného tvaru. Takto řečeno jednoduché, že? U nás tuto techniku ovládá například pan Petr Novotný, spolumajitel huti Ajeto Glassworks, která pro školu realizovala většinu kooperací. Když zakázku dostal, rozzářily se mu oči a byl velmi potěšen, že dostal práci, na které může předvést, co umí. Nitě můžou být i barevné, jak to praktikují například skláři v benátském Muránu. My do Murána nemusíme, my máme Ajeto!
Foto Mad

Ředitel školy Pavel Kopřiva (vpravo) ukazuje historikovi umění Oldřichu Palatovi, že barevné podání nových komponent se od starých trochu liší, protože dnes jsou jiné technologie. Sklo by šlo sice zakouřit, ale lepší je přiznat nový díl. Zajímavostí je, že již na původním lustru je jeden opravený díl, ale je to poměrně ošizená hutní práce. Rovněž s některými dalšími věcmi se staří mistři nijak nemazali, na komponentech jsou krčky ponechány bez zabroušení tak, jak byly odlomeny od sklářské trubice.
Foto Mad

Rozebraný lustr se nám pomalu rýsuje na stole. Středová tyč je zhruba 120 cm vysoká. Až se lustr složí, bude mít průměr kolem 80 cm. Takže nečekejte žádné monstrum z Fantoma opery. V popředí vidíme papíry, které byly vložené mezi dřevěné jádro a sklo centrální krycí mísy v pozadí. Bylo běžné, že tyto papíry občas nesly vzkazy výrobců a mistrů, kteří lustry udržovali. Zde byl nalezený jen štítek se jménem Clam-Gallas a letopočtem 1904, což je rok, kdy byl lustr věnován muzeu. Do renovovaného lustru bude vložen list s údaji o jeho historii a o renovaci.
Foto Mad

Starý středový díl lustru tvořil opracovaný dřevěný špalek, do kterého byly háky a ramena ukotveny pomocí klínků. Krycí mísa byla pozlacena plátkovým zlatem. Protože lustr má být funkční, musí splňovat současné předpisy a hlavně nesmí ohrozit návštěvníky případným pádem. To by při použití starého seschlého dřevěného kusu nešlo zaručit. Nové háky již nebudou zadlabány do dřeva, ale budou vsazeny do kování. Základová deska, která ale nebude vidět, bude ocelová. Řetěz bude ručně kovaný. Na fotografii si všiměte dodnes funkčního kovaného závitu!
Foto Mad

Prakticky jedinými díly, které musely být kompletně všechny vyrobeny znovu (opět v Ajeto Glassworks), byly tulejky (držáky na svíčky), protože léty provozu byly všechny rozlámané. Na původní ramena budou přilepené speciálním lepidlem tak, že spoj vůbec nepoznáte, jak ukazuje tento prototyp.
Foto Mad

Protože lustr byl na svíčky, žádný komponent není dutý. Tehdejší mistři holt nemuseli řešit elektřinu. Tomáš Sieber nám ukazuje, jak si při elektrifikaci s nelehkým úkolem poradil.
Foto Mad

Takto bylo rameno původně uchycené a zajištěné dřevěnými klínky. Když se podíváte opravdu pozorně, možná si všimnete vlasového měděného vodiče ovíjejícího rameno.
Foto Mad

A takto vypadá nový střed, popisuje ředitel školy Pavel Kopřiva. Na nové míse byl použit v baroku neznámý fígl, plátkové zlato je nahrazeno stříbřeným ambrovým sklem. Uvnitř bude ukryta elektronika. Ředitel muzea Jiří Křížek (vpravo), se stále nemůže vynadívat na rafinovanost přívodu energie. Mimochodem, ambrové sklo vynalezl Friedrich Egermann z Nového Boru.
Foto Mad

Nové uchycení ramene. Vidíte nějaké vodiče? Cimrmanolog by řekl: "Tam žádné vodiče nejsou!" A my dodáváme: "Ale jsou!"
Foto Mad

Tvůrci renovace se velmi moudře zdrželi pokusů o napodobení živého plamene. Světelným zdrojem budou LED diody svítící do skleněných světlovodů lámajících paprsky do prostoru a připomínajících symbolicky svíčky. Lustr bude mít odběr 60 až 100 W. 
Foto Mad

Diskuse se rozpoutala kolem barevné teploty světla. Teplý tón by byl v interiéru zdánlivě logičtější, ale studené světlo sklo mnohem rafinovaněji prozáří a dá vyniknout jeho kráse.
Foto Mad

Toto bude již pátý opravený historický lustr SUPŠ sklářské v Kamenickém Šenově. Například v Liberci se můžete pokochat krásně zrestaurovaným lustrem v ostašovském kostele. Není divu, že škola chce být i konzultačním centrem, má zdroje a zná odborníky na potřebné profese.
Je dobře, že v případě tohoto lustru nebyla zvolena cesta restaurování, která by v principu nemohla umožnit jeho další užívání jako svítidla. Naproti tomu velmi citlivá renovace vdechne lustru nový život a návštěvníkovi paradoxně umožní ocenit mistrovství barokních sklářů více, než kdyby lustr byl někde za vitrínou. Jestli půjde všechno hladce, rozzáří se obnovená krása již na Nový rok. Včas vás budeme informovat.

Předchozí díly seriálu TECHNO:
Litovel, lokomotiva řady 310.0134, nejstarší provozovaná pára v Česku
Stachelberg, největší československá dělostřelecká tvrz
Sztolnie Kowary w Kopalni Liczyrzepa, tajný uranový důl
Vánoční hvězdy z Herrnhutu
Armáda šicích strojů Pavlíny Cvrčkové
Dolský mlýn
Dobrovice odpoví na vše, co jste kdy chtěli vědět o cukru (ale báli jste se zeptat)
125 let žitavského "Bimbelbahnu"
Železniční jeřáb v Kowarech
Tradiční výjezd na Ještěd jako pocta baronu Theodoru Liebiegovi
Zámek Zákupy má nejstarší výtah v Čechách
Větrný mlýn nad Kottmarsdorfem
Elektrárna Rudolfov

Americká elegance na Sychrově
Zatáčka smrti nad Szklarskou Porębou
Automuzeum Vratislavice n.N.
Liberec, město mechanických hudebníků
Jungmannova čp. 333, Liberec - Keilův vrch
Jediná dochovaná sušírna plátna v Čechách je v Lomnici nad Popelkou
Teplo domova v Krkonošském muzeu v Jilemnici
Zapadlá sláva dřevěných "paneláků" z Niesky
Do Bílého Potoka za textilními stroji i leteckými motory
Secesní výtah v Bad Schandau
Domeček plný koleček sběratele Franka Ochmanna
Jizerskohorské technické muzeum v Bílém Potoce
Transbordér Andělská Hora
Žitavská úzkokolejka, velmi živá fosílie


Text Mad, rozhovory Darka
pláž
25. 6. 2017 11:00 Liberec chystá na prázdniny prohlídky a takřka každodenní program na náměstí u radnice. Stejně jako loni i letos bude na náměstí písečná pláž s barem.
doprava
25. 6. 2017 09:02 Dopravu v Libereckém kraji komplikují rekonstrukce komunikací. Jen Liberecký kraj má letos v plánu zrekonstruovat 69 úseků dohromady za 807 mil.Kč.
jn
24. 6. 2017 05:53 V Jablonci nad Nisou začalo mezinárodní trienále skla a bižuterie. Na ojedinělé přehlídce se prezentují desítky firem, výtvarníků a škol z 12 zemí.
voda
24. 6. 2017 05:52

Prameny vody na Turnovsku byly podrobeny pravidelné kontrole a pramen Boží voda i pramen pod Valdštejnem vyhovují všem hygienickým limitům a jsou pitné.

reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30
červen
2017
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).