reklama

TECHNO: Liberec, město mechanických hudebníků

11. 3. 2015
Liberci se říkávalo "Město textilu." Stejně tak se kdysi mohl pyšnit titulem "město automatofonů." V obou případech dnes platí "Kdeže loňské sněhy jsou," což ale neznamená, že bychom na tuto historii neměli být hrdi.
TECHNO: Liberec, město mechanických hudebníků
Foto Mad, není-li uvedeno jinak
Za první republiky na Liberecku působilo kolem 15 firem zabývajících se výrobou automatofonů, což je odborný termín souhrnně označující všemožné hudební hrací stroje (flašinety, orchestriony, polyfony, pianoly a tak dále). Konec těchto firem v našich podmínkách nepřinesl elektrický gramofon ani jukeboxy, ale geopolitické změny po 2. světové válce. Severočeskému muzeu v Liberci se naštěstí povedlo shromáždit sbírku devadesáti kusů těchto pozoruhodných strojů, která patří k největším v republice. Za jejím zrodem stojí Jiří Volný.  
Jiří Volný byl původně zaměstnanec konzervátorských dílen a k automatofonům, do muzea shromážděným většinou z hospod regionu, zejména z oblasti Krkonoš, přišel jako slepý k houslím. On na začátky své vášně pro hrající stroje vzpomíná takto: "Ty automatofony tu byly tak trochu bezprizorní, tak jsem začal tím, že jsem vytvořil jejich katalog, to bylo někdy v roce 1987. Je to krásná kolekce, čítá celkem asi devadesát kusů, což je srovnatelmé například s fondem Muzea české hudby. Víc má jen Národní technické muzeum, které vlastní 120 kusů."
Jiří Volný stál i u zrodu dnes tradičního setkávání flašinetářů, které se vloni konalo již popáté a my z něj pro vás připravili reportáž s mnoha videoukázkami hry různých strojů ZDE.

S tradicí výroby automatofonů v regionu nás seznámí ředitel Severočeského muzea v Liberci Jiří Křížek:


Ovšem teprve až letos se v souvislosti s rekonstrukcí muzea podařilo připravit samostatnou interaktivní expozici automatofonů, jejímž autorem je Radek Janoušek, restaurátor hudebních strojů. O slavnostním otevření expozice jsme psali již ZDE.

Radek Janoušek o své práci a o expozici, kterou navrhl a do které sám postavil některé interaktivní exponáty, říká toto:


Teď si uděláme malý výlet do historie a rovněž si některé nástroje poslechneme s odborným výkladem. Historie automatofonů je velmi bohatá. Její nejstarší kapitoly zahrnují přinejmenším období od starověkého Řecka přes římské zpívající fontány po renezanční zvonkohry a flétnové hodiny. Období největšího rozvoje mechanických hudebníků nastalo s rozvojem hřebíčkových strojů, které se vyráběly ve variantách od opravdu miniaturních strojků do pudřenky až po velké polyfony (což bylo původně označení pro výrobky lipské firmy Polyphon Musikwerke).

Polyfon, který je součástí expozice, vám představí na našem videu Radek Janoušek osobně:


Královnami mezi automatofony se pak staly pianoly, schopné reprodukovat částečně i styl hry slavných klavírních virtuosů. Umožnil to pneumatický princip ovládání, který objevil lyonský mechanik Claude-Félix Seytre. Tedy objevil, spíš převzal štafetový kolík, protože v řadě věcí se inspiroval principem žakárových tkalcovských stavů (Joseph Marie Jacquard 1752 - 1834). Každopádně roku 1842 sestrojil mechanický klavír. K hromadnému rozšíření však bylo ještě daleko.

Radek Janoušek v akci :-) (Foto bLeCha)
Foto bLeCha

Foto bLeCha  Foto bLeCha

Pianola pak byla zdokonalena a patentována v USA v roce 1870. Výroba se během zhruba 15 let rozšířila zpět do Evropy. Například v Lipsku bylo na 30 firem. Názvy některých z nich se vžily pro určité typy automatofonů obecně. Mimochodem, pianola byl rovněž původně chráněný obchodní název automatických pián americké firmy Aeolian Company. Proto některé prameny jako rok uvedení první pianoly uvádějí letopočet 1895 a jako vynálezce pianol uvádějí jméno jejího konstruktéra Edwina Scotta Voteyho.

Takto hraje královna pianola pod taktovkou Radka Janouška:


Málo známým faktem je, že řada největších hudebních mistrů se věnovala i skládání hudby speciálně určené pro hrací stroje s ohledem na jejich možnosti. Pro automatické hudebníky tvořil Mozart, Beethoven a například Joseph Haydn složil 32 skladeb speciálně určených pro tak zvané flétnové hodiny. V 19. a počátkem 20. století psali hudbu pro automatofony, zejména pro pianoly, v podstatě všichni věhlasní autoři. Dokonce vznikly skladby, které byl schopen zahrát jen automat. Proběhla dokonce řada produkcí, na kterých kromě živých hudebníků vystupovaly i stroje. Pravda, většinou z propagačních důvodů. Roku 1912 se například v královnině sále v Londýně konal koncert, jehož hvězdou byla pianola, doprovázená Londýnským symfonickým orchestrem. V další části produkce pak pianola doprovodila německou pěvkyni Elenu Gerhardtovou. Igor Stravinskij dokonce hodlal pianolu začlenit do jedné své opery. Rozmyslel si to až poté, co si uvědomil, jaké problémy by mechanický hudebník působil dirigentům.

Jak jsme již psali výše, nová expozice je interaktivní, takže zde můžete nahlédnout do útrob funkčního modelu varhan, nebo se vyřádit na modelu flašinetu, jak nám předvedl pan ředitel Jiří Křížek:


Ovšem jak jsme se přesvědčili právě na loňském srazu flašinetářů, i flašinet může pracovat na děrné štítky a mít tak doslova v šuplíku velmi rozsáhlý repertoár.
Foto Mad

Foto Mad

Asi vás napadne, na kolik takové automatické pianino přišlo. Od pianoly značky Lehmann, která je součástí liberecké expozice, se dochovala i kupní smlouva, takže víme, že v roce 1929 byla prodána za 29 000 korun. Plat úředníka v té době činil 1 600 korun a platový strop dělníka se pohyboval někde u 600 korun měsíčně. Naproti tomu roličky s naprogramovanými skladbami byly levné a levné jsou dodnes, protože jejich výroba na rozdíl od automatofonů neskončila. Jedna skladba přijde asi na 20 euro včetně autorských práv.
Byla vyvinuta i záznamová zařízení, která na pás zaznamenávala přímo klavíristovu interpretaci skladby a díky tomu se do dnešních dnů dochovaly záznamy mnoha klavírních virtuozů, například Horowitze. Jediné, co se do konce éry pianol konstruktérům nezdařilo vyřešit, byla dynamika úhozu.

Pianola liberecké firmy J. Harwardt (sídlila v Hanychovské ulici číslo 22) s přídavnou sadou nástrojů (buben, tamburína, kastaněty, imitátor mandolíny a houslí). Pianola pochází z přelomu 19. a 20. století, rozšiřující "kapela" je mladší, připojena byla roku 1925.
Foto Mad

Naše poslední videoukázka představuje hru dvou orchestrionů, z nichž první je ve vestibulu muzea a druhý přímo v nové expozici. Ten první vám na požádání předvedou pracovníci muzea, do druhého si 2 Kč můžete vhodit sami.


Je to neuvěřitelné, ale odhaduje se, že mezi lety 1900 až 1930 bylo v USA a v Evropě vyrobeno na 10 až 15 milionů kusů pianol. Proč zrovna do roku 1930? Vaz těmto pozoruhodným strojům zlomila Velká hospodářská krize a pochopitelně nástup dokonalejších, univerzálních a především podstatně levnějších jukeboxů, založených na gramofonových deskách a elektronkových zesilovačích. Přesto byla výroba pianol v USA definitivně ukončena až roku 1984. Do dnešních časů se tedy dochoval překvapivě malý zlomek těchto kdysi tak populárních součástí hospod i domácností. Mimochodem, máte doma ještě takovou raritu jako gramofon nebo kazeťák?



Další zajímavé informace naleznete třeba zde:
http://www.jablko.cz/Zajimavosti/Technika/Zajim_techn_10.htm
http://www.pianola.org/history/history.cfm
http://home.zcu.cz/~trckak/historieI.html

Předchozí díly seriálu TECHNO:
Jungmannova čp. 333, Liberec - Keilův vrch
Jediná dochovaná sušírna plátna v Čechách je v Lomnici nad Popelkou
Teplo domova v Krkonošském muzeu v Jilemnici
Zapadlá sláva dřevěných "paneláků" z Niesky
Do Bílého Potoka za textilními stroji i leteckými motory
Secesní výtah v Bad Schandau
Domeček plný koleček sběratele Franka Ochmanna
Jizerskohorské technické muzeum v Bílém Potoce
Transbordér Andělská Hora
Žitavská úzkokolejka, velmi živá fosílie

Text a video Mad, rozhovory bLeCha
tibet
21. 2. 2019 17:05 Jablonec nad Nisou po třech letech znovu vyvěsí vlajku pro Tibet. V Libereckém kraji se zatím ke kampani kromě kraje připojilo 39 měst a obcí.
jablonec
21. 2. 2019 16:05 Jablonec nad Nisou plánuje letos rekordní výdaje 1,26 miliardy Kč, příjmy budou o 270 milionů nižší. Do investic letos půjde více než 370 mil. Kč.
fotbal
21. 2. 2019 14:03 Fotbalisty Liberce posílili krátce před koncem přestupního období šestadvacetiletý brankář Milan Knobloch a o čtyři roky mladší útočník Ju Kang-hjon.
top
21. 2. 2019 11:05 TOP 09 v Libereckém kraji zvolila nové vedení. Krajským předsedou je Martin Chroust, v čele organizace vystřídal válečného veterána Františka Gábora.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28
únor
2019
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).