reklama

Žitava zahájila výstavou útok na titul Evropské hlavní město kultury 2025

15. 4. 2019
Titul propůjčuje EU a jeho zisk je věcí prestiže. Tradici zahájily roku 1985 řecké Atény, tehdy jako Evropské město kultury. Přívlastek "hlavní" má titul od roku 2000, kdy bylo za hlavní evropské město kultury označeno rekordních 9 měst včetně Prahy. Z českých měst od té doby uspěla jen Plzeň roku 2015.
Za dobu propůjčování titulu se vyvíjel nejen název, ale i filozofie projektu. Do roku 2000 bylo jmenováno striktně jen jedno město, po porodní explozi hlavních měst v roce 2000 je většinou jmenováno po jednom městu ze dvou určených států. Do roku 2004 byla kritériem pro výběr města jeho kulturní historie, věhlas zde pořádaných akcí, kvalita infrastruktury a schopnost finančně akci zabezpečit. Se vstupem nových členů EU v roce 2004 se titul uděluje spíš s cílem podpořit kulturní život města a zviditelnění daného regionu, což podstatným způsobem zvyšuje šanci, že Žitava se svojí kandidaturou uspěje.
Podle návrhu Evropské komise budou hlavními evropskými městy kultury pro rok 2025 jmenováni kandidáti ze Slovinska a z Německa. Ve Slovinsku se titulem pravděpodobně bude pyšnit souměstí Nová Gorica - Gorizia, kterou prochází hranice Slovinska a Itálie (MAPA). V Německu je situace podstatně napínavější, přihlášku podal Norimberk, Hannover, Hindesheim, Magdeburg, Gera a v Dolním Sasku jsou dokonce zájemci tři, kromě Žitavy ještě Chemnitz a Drážďany.

Žitava o kandidatuře začala vážně uvažovat již před dvěma lety a nejnovějším krokem, majícím zvýšit její šance, je výstava výtvarných prací účastníků mezinárodního plenéru "Pohraničí navazuje spojení, umělci objevují Trojzemí", kterou můžete navštívit v Městských muzeích Žitava (MAPA) od minulé soboty až do 25. srpna 2019.
Foto Mad

Smysl mezinárodního plenéru na tiskovce za patrony projektu představili (z leva do prava): ředitel Městských muzeí v Žitavě Dr. Peter Knüvener, Michael Scholze za město Žitavu (zastoupil primátora Zenkera) a vedoucí odboru kultury Zemského okresu Görlitz, Joachim Mühle. Za Oblastní galerii Liberec, partnera z české strany, byl dále přítomen ředitel Jan Randáček a Hornolužické umělecké sdružení reprezentoval předseda Wolfram Schnebel.
Foto Mad

Kurátorka projektu Gisela Hafer, rodačka ze Žitavy žijící ve Frankfurtu (viz foto níže), vysvětluje, jak plenér na podzim 2018 probíhal: "Šestnáct umělců z trojzemí Německo - Polsko - Česká republika a z trojzemí Rakousko - Itálie - Slovinsko loni v říjnu společně poznávalo Euroregion Nisa a nechalo se pak buďto přímo na místě nebo ve svých ateliérech inspirovat dojmy z cesty, takže v tomto ohledu nešlo o typický plenér, kdy umělci tvoří přímo v krajině. Druhý region byl vybrán jednak proto, že okres Gorlitz zde má kontakty již od roku 2005, a pochopitelně i proto, že v roce 2025 se bude Slovinsko s Novou Goricou ucházet o titul Evropského hlavního města kultury." Jan Randáček paní Hafer doplňuje: "Měl jsem tu čest s účastníky absolvovat část projížďky po Euroregionu Nisa a myslím, že to pro ně bylo opravdu velmi inspirující." Na fotce vidíme, že například Němku Bettinu Böhme infocesta inspirovala bývalou historickou velikostí Žitavy a vyústila v abstraktní pohledy na kulturní expanzi města okem orla (obrazy vpravo). 
Foto Mad

Řada umělců vnímala současnou vylidněnost Žitavy a reagovala na ni vizemi živoucího veřejného prostoru zaplněného lidmi, jak tomu je na dílech Waltera Pirocha z nedalekého Löbau. Obraz uprostřed je inspirován Wachterhausem, kultovním žitavským legálním uměleckým squatem.
Foto Mad

Pro srovnání, takto Wachterhaus, který účastníkům euroregionální spanilé jízdy poskytl azyl, vypadá uvnitř (viz naše obrazová reportáž).
Foto Mad

Peter Knüvener vysvětluje, co inspirovalo Slovinku Katarinu Spacal k vytvoření prostorového objektu: "V rámci plenéru umožnili prohlídku svých nemovitostí i majitelé kdysi výstavných měšťanských domů, které jsou dnes bohužel často vybydlené. V tapisérii je skrytý lev, domovní znak jednoho z nich."
Foto Mad

A takto vypadají interiéry domů žitavských boháčů předminulého století dnes. Není divu, že fascinují umělce, škoda, že developery nechávají chladnými (viz naše obrazová reportáž). Na tomto místě je třeba říci, že výstava má asi největší přínos pro diváka žijícího v regionu, který tuší zdroje inspirace a dokáže tak rozklíčovat umělecký záměr.
Foto Mad

Spektrum technik i zpracování zážitků z plenéru je velmi široké. Tři vysoce abstraktní plátna Čecha Davida Mazance (zcela vlevo) kontrastují s téměř realistickým pohledem na žitavský obzor od Itala Alessia Russoa (vpravo), který nezapře, že tvůrce na plenér cestoval přes Oybin. Vzadu pak fotky detailů domovních znamení posouvá do roviny abstrakce Rakušan J.F. Sochurek a červené čtverce Polky Elżbiety Suchcické mají vyloženě meditativní rozměr, inspirovaný chrámovými epitafy a postními plátny.
Foto Mad

Do rozměrných kompozic podle svých představ a pocitů slavná žitavská postní plátna transformovala Libuše Pražáková ze Semil.
Foto Mad

Joachim Mühle si prohlíží euroregionální cestovní deník Anny Mastníkové z Turnova, která plenér pojala jako kinetickou výtvarnou reportáž. Tato instalace u přítomných vyvolala největší zájem pro svoji hravost a bezprostřednost. Zcela vlevo vykukuje "Láska, víra, naděje", dílo další Češky, Zdeny Šafka Řehákové.
Foto Mad

Výstava je koncipována jako putovní a po svém úvodu v Žitavě se vydá na cestu po Evropě. Měla by být prezentována v regionech, ze kterých pocházejí umělci, takže navštíví i slovinsko-italské dvouměstí Nova Gorica-Gorizia, uchazeče o titul Evropského hlavního města kultury 2025, což je víc než symbolické. Kromě toho by v roce 2020 výstava mohla být k vidění v Evropském parlamentu v Bruselu. Konečnou zastávkou expozice bude Oblastní galerie v Liberci, čímž se kruh uzavře. K tomu Jan randáček, ředitel Oblastní galerie v Liberci, dodává: "Kdy se tak stane nemůžu v této chvíli říci, protože cesta výstavy bude dlouhá a všechny zastávky ještě nejsou přesně naplánované."

Foto Mad

Teď ale Žitavu čeká další milník. Květnové volby do evropského parlamentu budou spojené s občanským referendem o tom, má-li město v započatém procesu, do kterého hodlá investovat asi milion eur, pokračovat. Výsledek není vůbec jistý, podmínky jsou možná ještě přísnější než u nás. Michael Scholze mi to potvrzuje: "Obecně musím říci, že pravidla daná zákonem kladou dost velké překážky tomu, aby referendum platilo. Pro musí být 25% všech oprávněných voličů, tedy nejen těch, kteří k referendu přijdou. Takže když předpokládáme, že k volbám chodí jen čtyřicet až šedesát procent lidí majících volební právo, tak dosáhnout platnosti a kladného výsledku je opravdu obtížné." Naproti tomu, co se celostátních šancí týče, jsou žitavští optimisté a optimista je i pan Scholze: "Jsme sice s odstupem nejmenší německé uchazečské město, ale to není směrodatné, důležité je, co kultura v regionu nabízí, čeho může dosáhnout. A naše poloha v trojzemí je unikátní tím, že soužití v rámci Evropy je náš každodenní chleba."
Pocit, že Žitava a s ní celé naše Trojzemí může uspět, mám i já. Je totiž bytostným zájmem Německa tento vylidněný, stárnoucí kout Saska oživit, ukázat, že je dobrým místem pro život, nejen ten kulturní. A kdyby to nevyšlo, další šance možná bude v roce 2028. Tehdy opět přijde na řadu Česko a Liberec koketuje s myšlenkou přihlásit se.

Poznámka: Děkujeme paní Evě Fielko za perfektní tlumočnické služby.


Text a foto Mad, rozhovory Darka
czocha
20. 4. 2019 19:38 Majestátní, připomínající moravský Bouzov, se na skále nad Lešňianským jezerem vypíná Czocha. Polský zámek blízko Frýdlantu i jeho romantické okolí stojí za návštěvu. Je otevřen.
obří sud
20. 4. 2019 16:31 Velmi rušno je nyní u Obřího sudu nad Lázněmi Libverda. Cyklisté a výletníci restauraci mají za cíl svých výletů. Objekt je ale stále na prodej. Realitní kancelář jej nabízí za 17,9 milionu.

 

hospoda
20. 4. 2019 16:00 Stylová Hospoda Na Růžku je nově otevřená na rohu liberecké ulice Gutenbergovy a Zámeckého náměstí. To je hned vedle známé futuristické sochy Koule.
sm
20. 4. 2019 12:04 S ročním předstihem hledají Semily firmu, která postaví mateřskou školu za zhruba 85 milionů korun. Pro devítitisícové město jde o jednu z klíčových investic.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30
duben
2019
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).